Egyptské
pyramidy. Jeden ze sedmi divů starověkého světa. Již staří Řekové
jezdili jako turisté do Egypta a obdivovali pyramidy v Gíze. A už
tenkrát byli fascinováni velikostí, krásou a noblesou těchto staveb.
Známý řecký dějepisec Herodotos dokonce napsal o pyramidách cestopis,
který se těšil veliké popularitě. Tehdy Herodotos věděl jen z vyprávění
Egypťanů, že tyto stavby si nechávali stavět egyptští vládcové,
faraóni. Pojďme se nyní podívat blíže na tyto schody, po kterých
putovaly duše egyptských faraonů až do nebe.
HISTORIE
Okolo roku 3000 př.n.l. došlo ke spojení Egypta legendárním faraonem
Narmerem. Již tehdy uvažovali vládcové, jak si co nejlépe zařídit
bydlení i na onom světě. Bylo jasné, že synové bohů se nemohou spokojit
s nějakým obyčejným zahrabáním v zemi tak, jak to dělali nemajetní
občané. Zároveň museli mít ochranu před ukradením zádušních darů. Proto
se jako první hrobka začala používat mastaba. Tyto hrobky se těšily
největší oblibě u panovníků 1. a 2.dynastie,přičemž u úředníků a knězů
přetrvaly v popularitě i v dalších letech, což vedlo k jejich masové
výstavbě do nekropolí, které se nacházejí v Abydu a Sakkáře.
Pyramidy 3. a začátku 4.dynastie
Stavba mastab přetrvala i do začátku třetí dynastie. Faraon Necerichet
(známější pod jménem Džoser) se začal pečlivě připravovat na vstup do
říše mrtvých. Jak bylo zvykem, nechal si stavět mastabu. Po dostavbě
však nebyl spokojen a proto povolal vrchního královského architekta,
Imhotepa. Imhotep pochopil Džoserův nápad a hned se pustil do stavby
poblíž vesnice Sakkára. Ze začátku to bylo spíše experimentování, neboť
se stavbou něčeho tak monumentálního neměl nikdo žádnou zkušenost.
Pyramida byla ještě několikrát přestavována než došlo k úplné
spokojenosti faraóna a architekta. Výška pyramidy je 62,5 m a základna
má rozměry 109 x 121 m. Samotná hrobka leží hluboko pod úrovní země.
Pyramida je středem ohromného zádušního areálu faraona Džosera o
rozloze přes 150 000 m2 .
Plocha poblíž Sakkáry se stala oblíbeným místem pro stavbu pyramid a to
nejen ve 3.dynastii. Na poměrně malé ploše se nachází 13 pyramid z
období od 3. do 13.dynastie. Pyramidy vládců 3.dynastie bychom našli po
celém Egyptě. Tyto pyramidy měly stále ještě stupňovitý (nepravý) tvar.
První pravou pyramidou se měla stát faraona Snofrua, ale nakonec
získala zcela originální tvar mezi egyptskými pyramidami - tvar lomený.
Snofru byl velice aktivní panovník a tak pouhé 4 km od své 1. pyramidy
postavil pyramidu druhou tzv. Červenou pyramidu. Ta už byla pravá, ale
má nejostřejší úhel u základny ze všech pyramid. Dokonalejší pyramidu
než Snofru tak postaví až jeho syn - Chufu.
Chufuova pyramida, zvaná též Velká
Bezesporu nejslavnější, nejznámější a největší egyptská pyramida. Její
název v hieroglyfech lze přeložit jako "Chufu je na obzoru". Chufu
opustil královskou nekropoli v Dahšúru pro nedostatek volného místa a
zřejmě i pro nedostatečné zásoby vápence. Svou pyramidu se rozhodl
postavit na skalnatém výběžku Lybijské pouště u dnešní Gízy. A postavil
pyramidu 146,5 metru vysokou se základnou o délce strany 230,38 m.
Objem použitého kamene je asi 2 500 000 m3. Na stavbu bylo užito 2,6
miliónů kusů kamenných bloků o celkové váze 7 miliónů tun. Za 150 let
vlády 4. dynastie se odhaduje objem použitého zdiva všech královských
staveb na 9 miliónů m3. Tento údaj je o to úžasnější, že, jak víme
dnes, v té době nežilo v celém Egyptě víc než 1 až 1,5 miliónů
obyvatel. Podle Herodota pracovalo na stavbě Velké pyramidy v
tříměsíčních intervalech 100 000 otroků po dobu 20 let. Archeologové
minulých let se v odhadech o počtu lidí pracujících na stavbě pohybují
v číslech od 30 do 360 tisíc. Dnes se egyptologové shodují, že na Velké
pyramidě pracovalo celkem (tedy včetně transportu stavebního materiálu)
jen o něco málo více než 30 tisíc lidí. Ale nebyli to otroci, jak se
domníval Herodotos, nýbrž rolníci pracující na svých políčkách a
kvalifikovaní dělníci, bydlící v blízkosti stavby a blízkého lomu.
Další ne zcela zodpovězenou otázkou je vlastní stavba pyramidy. Zde se
egyptologové rozdělují na dvě velké skupiny. Jedna podporuje teorii
zvedacích strojů, druhá teorii ramp. Teorii zvedacích strojů prosazoval
již Herodotos. Nicméně ovládání takových strojů by bylo pomalé a
vyžadovalo by mnoho lidí na ovládání. Teorie ramp , či nakloněných
rovin, je zatím nejpromyšlenější a nejpravděpodobnější teorie stavby
Velké pyramidy. I tato teorie má svůj háček. Se stoupající výškou
pyramidy by musela zákonitě stoupat i výška a délka rampy. Nakonec by
objem rampy činil 1 560 000 m3 což je o pouhý 1 milion m3 méně než je
samotný objem pyramidy. Navíc by tu byl problém s konečným odstraněním
rampy. I přes velkou spoustu těchto háčků je však tato teorie u
egyptologů nejpopulárnější.
I Velká pyramida (resp. komory kde měl být pohřben faraon) podléhala
Chufuovým náladám a přáním. Jak bylo zvykem u dřívějších pyramid,
nacházela se hrobka pod úrovní země. Umístění této komory se však
faraonovy nelíbilo. Proto následovala druhá komora (asi v 1/8 výšky),
která je dnes nazývána Královnina. Předpokládalo se, že i tato výška
faraonovi nevyhovovala. Dnes se ovšem ukázalo,že tato komora byla
zahrnuta ve stavebních plánech a že stavitelé měli tuto komoru
připravenou pro případ náhlé smrti panovníka. Stavitelé si uvědomovali,
že stavba Královy komory a Velké galerie je úkol nesmírně složitý a
komplikovaný. Nikdo nebyl schopen odhadnout dobu ukončení. Proto po
dostavbě odlehčovacích komor Královy komory mohla být Královnina komora
rituálně uzavřena. Králova komora, v níž byl Chufu velmi pravděpodobně
pohřben, představuje další z mistrovských děl staroegyptské
architektury. Její plochý strop tvoří devět obrovských bloků, které
dohromady váží přes 400 tun. Za to, že ve stropních deskách je pouze
několik drobných prasklin vděčí pyramida důmyslné konstrukci pěti
odlehčovacích komor nad jejím stropem. Komory jsou nízké a jejich
stropy tvoří obrovské, hrubě opracované bloky červené žuly. Pouze
nejvyšší z nich má strop sedlový. Na stěnách se dochovala mnohá původní
stavební i moderní návštěvnická graffita. Na jednom graffitu se
objevuje nejpozdější doložené datum Chufuovy vlády - 35. rok. Celá
úžasná konstrukce, od podlahy Královské komory až po vrchol sedlového
stropu Campbellovy komory (Patrick Campbell - skotský diplomat a
amatérský archeolog), je vysoká něco přes 21 metrů!
Než se turista dostane do Královy komory, musí jít přes Velkou galerii.
Strop tvoří nepravá klenba ze sedmi vrstev obrovských vápencových
bloků, které vždy přesahují o jednu dlaň, tj. asi 7,5 cm. Galerie jde
po ose sever - jih a je 47,85 m dlouhá a 8,48 až 8,78 m vysoká. Po obou
stranách galerie běží nízké rampy. Na jejich svrchní ploše se v
pravidelných intervalech střídají větší a menší hranaté otvory. Na
každé rampě je jich 27. Otvorům odpovídají pravoúhlé výklenky v bočních
stěnách. Význam otvorů a výklenků je již delší dobu předmětem diskusí a
je třeba dodat, že žádný z dosud navržených výkladů není zcela
uspokojivý.
Chufuova pyramida byla technickým, hospodářským a kulturním
vyvrcholením Staré říše. Chufuova pyramida nebyla jen pyramidou jako
takovou, ale patřil sem celý systém zádušních staveb, hrobek a chrámů.
Patřily jsem také tři malé pyramidy Chufuových manželek. O stavbě
pyramidy se vypráví taková malá lechtivá příhoda. V ní se mluví o
Chufuově dceři kterou otec nutil pracovat jako prostitutku a cena za
jedno zašpásovaní byla dvouapůl tunový kamenný kvádr či jeho peněžní
ekvivalent...
Rachefova pyramida
"Velký je Rachef ". To je doslovný překlad druhé největší pyramidy v
Egyptě i v Gíze. Z dálky ale vypadá jako nejvyšší, i když byla původně
o 3 metry nižší než pyramida Chufuova. Dojem vyšší stavby dělá hl. výše
položené místo, má o něco strmější sklon stěn a lépe dochovaný
vrcholek, což dojem její velikosti umocňuje (spousta laiků si ji proto
plete s Chufuovou pyramidou). Pyramida byla původně 143,5 m vysoká se
stranou základny 215,25 m. Rachefova pyramida využívá, stejně jako
pyramida Chufuova, skalního výběžku ke zvýšení stability jádra. To je
zde však postaveno méně pečlivě než u Chufuovy pyramidy - vrstvy nejsou
vždy přesně vodorovné, spáry jsou mnohdy široké (u Chufuovy pyramidy
jsou spáry nejvýše 0,5 mm !) a mezi bloky často chybí malta.
Nejspodnější vrstva obložení byla z červené žuly, další pak z vápence.
Z původního obložení se dochovala pouze nevelká část pod vrcholem.
Podle ní ale můžeme zjistit, jak byly bloky obložení kladeny a
spojovány s jádrem pyramidy. Pyramidion, což je vrcholek pyramidy z
jediného kusu kamene (u Chufuovy pyramidy vážil přes 70 tun), a zčásti
i vrchol pyramidy dnes již neexistují. Rachefova pyramida měla být
původně větší a měla stát více na sever. Tento plán byl však záhy
opuštěn, jako doklad nám zůstaly jen dva vchody do nitra pyramidy.
Pohřební komora se nachází pod povrchem země. Pohřební komora je
vytesána ve skále (kromě stropu). Umístění komory i poměrně jednoduchá
konstrukce přístupové chodby naznačují, že se stavitelé možná chtěli
vyhnout podobným komplikacím, které s sebou nesla stavba technicky
náročného systému chodeb, zátarasů a komor v pyramidě Chufuově. Stejně
jako u Chufuovy pyramid se v bezprostřední blízkosti Rachefovy pyramidy
nachází hrobky úředníků a spousty zádušních chrámů.
Rachefova pyramida má však jednu zvláštnost, kterou se může chlubit
málokterá pyramida. Velkou sfingu. Velká sfinga. Místní lidé ji
nazývají Abu el-hol, "Otec děsu" či "Strašidlo". Je kolosální sochou
ležícího lva s hlavou muže, panovníka. Je asi 73, 5 m dlouhá, 20 m
vysoká a dlouho byla považována za největší sochu na světě. Byla
vytesána z výběžku vápencového skalního podloží. Na hlavě pokrývku
hlavy nemes a na čele ureus - božského hada. Na bradě byl kdysi dlouhý
vous, jehož zlomky objevila Napoleonova expedice, ale po porážce u
Abúkíru je musela podle kapitulačních podmínek předat vítězné anglické
armádě. Tělo Sfingy bylo původně omalováno načervenalou okrovou barvou,
zbytky barev jsou patrné i na pokrývce hlavy. Tělo však vypreparovala
do dnešní podoby eroze a déšť. O Sfinze koluje jedna z nejznámějších
egyptských legend - o faraonu Thutmosi IV. Faraon Nové říše odpočíval
pod hlavou sfingy, jejíž tělo bylo zahrabáno pod příkrovy písku. Usnul
a zdál se mu sen, ve kterém ho sfinga prosila o vyhrabání jejího těla.
Za odměnu mu slíbila korunu panovníka. Korunní princ tělo z písku
vyhrabal a za pár let se skutečně stal faraonem Horního a Dolního
Egypta. Dnes se egyptologové starají o to, aby sfinga přežila i do
dalších staletí.
Menkaureova pyramida
Nejmenší z gízských pyramid stojí nejdále od nilského údolí a její
jméno zní "Božský je Menkaure". Je "pouze" 66, 45 m vysoká se stranou
základny 104,6 m a jako by svými rozměry a částečnou nedokončeností
předznamenávala blížící se zánik 4.dynastie. Podle Herodota patřila
tato pyramida Chufuově dceři Rhodapis (ta, jež musela dělat
prostitutku; z ušetřených kvádrů si pak postavila vlastní pyramidu).
Vchod leží ve výšce asi 4 m nad zemí. Pod úroveň základny sestupovala
chodba, která ústila do místnosti, jejíž stěny zdobí výklenky. Tato
výzdoba je v pyramidách Staré říše neobvyklá a vyvolává diskuse v
odborných kruzích. Do horní předsíně vedla ještě jedna chodba, tzv.
horní. Leží nad dolní chodbou a do předsíně ústí nad vyústěním chodby
dolní. Obě jsou považovány za doklad změny původního plánu pyramidy,
která, dle soudu egyptologů, měla být asi o polovinu menší než dnes. V
horní předsíni byly objeveny zbytky dřevěné antropoidní rakve nesoucí
Menkaureovo jméno. Samotná pohřební komora leží asi 15,5 m pod úrovní
základny. Strop tvoří devět párů obrovských žulových bloků. Aby
stavitelé dostali tyto bloky do komory bylo nutno vyhloubit z horní
předsíně velký svažující se tunel.
I u této pyramidy se nachází několik zádušních chrámů. Stejně jako u
Velké pyramidy se i zde nacházejí tři malé pyramidy Menkaureových
manželek, které jsou polorozbořené, stejně jako u Chufuovy pyramidy. Na
rozdíl od ostatních dvou pyramid nevznikl v okolí pyramidy velký
hřbitov panovníkových příbuzných a úředníků. Pouze několik
Menkaureových kněží si postavilo skalní hrobky a mastaby jihovýchodně
od panovníkovy pyramidy. Pohřební areál v Gíze je velmi rozlehlý a i
dnes se lze podívat na spousty zádušních chrámů, které jsou (aspoň
některé) v zachovalém stavu.
Úpadek pyramid
Po výstavbě třech velkých pyramid jakoby v Egyptě došla všechna
naleziště vápence a dalšího stavebního kamene. S Menkaurem končí vláda
4.dynastie a s ní i konec výstavby velkých pyramid. Faraoni sice staví
pyramidy dále, ale jejich výška se pohybuje okolo 50 m. Příchodem
Střední říše se postupně stavba pyramid vytrácí a stále větší
popularitu získávají hrobky vytesané ve skalách nebo v podzemí. Po
krátké nadvládě Hyksósů a nástupu Nové říše stavba pyramid jakožto
hrobek končí. Pyramidy nacházejí uplatnění jako ozdoby chrámů a staveb.
I dnes, ve 21. století, nalézáme spoustu pyramid sloužících k různým
účelům - vstup do muzea v Louvru, kasino v Las Vegas či v pyramidový
pavilon na pražském Výstavišti. I dnes mají pyramidy v moderní
architektuře co říci.
FUNKCE PYRAMID V GÍZE
Historické funkce
Historických funkcí je hned několik. Snad nejznámější (a
nejpravděpodobnější vezmeme li v úvahu, že se jedná o hrobku) je funkce
pohřební. S největší pravděpodobností zde byli i faraoni pohřbeni. V
žádné z Gízských pyramid se ovšem nenašel ani kousek záhrobní výbavy či
mumie. To je voda na mlýn další skupině lidí kteří se zajímají o
pyramidy - tzv. pyramidologové. Tady existuje otevřená nenávist mezi
skutečnými egyptology a těmito pyramidology. Pyramidologové se zabývají
pouze Velkou pyramidou. Čelním pyramidologem je John Taylor. Jeho
názorem je to, že každá míra ve Velké pyramidě, každá orientace, úhel,
stěna a výstupek má hluboký biblicko-symbolický význam. Podle
něho je v pyramidě zašifrována minulost a budoucnost lidstva, války
minulé i budoucí, katastrofy i úspěchy, stvoření i konec světa.
Pyramidu měla dle Taylora postavit nějaká vyšší (technicky i duševně)
civilizace, rovnající se bohům. Tuto funkci ovšem egyptologové
odmítají, protože Taylor pracoval se
špatnými údaji.
Pravou funkci i tajemství se rozhodl odhalit i populární záhadolog
Erich von Däniken. Chufuova pyramida (dle něj) měla být obrovským
akumulátorem energie. Svou teorii podepřel polohou pyramidy i některými
jejími rozměry. Nicméně egyptologům se nelíbí ani tato teorie.
V poslední době se také čím dál více objevují teorie o tom, že pyramidy
(zejména pak Velká) sloužily jako startovací rampa pro vesmírné koráby,
jako obří kalendář či observatoř. Také se objevili spekulace okolo
stáří. Dnes se všeobecně uvádí stáří okolo 4400 let. Sem tam
problesknou zprávy bulvárním tiskem, že sfinga je až o 5000 let starší.
Všechny tyto teorie však egyptologové pohotově vyvrací a uvádějí
mýlenou veřejnost na správnou cestu.
Další zcela jasnou funkcí je ta, že pyramidy i sfinga sloužily jako
ohromné skladiště stavebního materiálu. Z kamenných kvádrů pyramid je
postaveno několik mešit v Káhiře a spousta pevností v okolí pyramid.
Jako stavební materiál sloužily pyramidy ještě na začátku 19.století.
Velká sfinga též sloužila jako vděčný terč dělových koulí osmanské i
francouzské armády. Stopy po dělových koulích jsou patrné na tváři
Velké sfingy ještě dnes.
Současné funkce
Nejdůležitější funkcí pyramid dnes (alespoň pro egyptskou vládu) je
příjem z turistiky. Rok co rok se do Egypta vydávávají miliony a
miliony turistů, aby mohli obdivovat krásy země na Nilu. Egypt patří
mezi nejnavštěvovanější země světa a byl by jistě navštěvovanější,
kdyby jeho pověst nekazili mnohé pumové útoky arabských extrémistů.
Pyramidy také zaměstnávají obrovskou spoustu lidí. Od "kvalifikovaných"
průvodců přes prodejce různých suvenýrů a tradičních egyptských jídel
až po hordu kapesních zlodějů a žebráků. Egyptská vláda ovšem
nedoporučuje využívat služeb místních průvodců, kterým se říká
dragomani, jelikož jejich informace jsou velice často nepřesné a
nepravdivé. Také doporučuje dávat drobný bakšiš žebrákům, protože se
jich turista velice rychle a úspěšně zbaví.
Velké pyramidy v Gíze byly velice často využívány ve velké spoustě
filmů. Nejen jako kulisa, ale i jako námět pro scénář. Pyramidy byly
zdrojem inspirací velké spoustě spisovatelů, dramatiků i hudebníků.
SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TECHNICKÝCH ÚDAJŮ PYRAMID V GÍZE
Chufuova pyramida - délka strany - 230,38 m
výška - 146,50 m
sklon stěny 51°50'35"
délka vzestupné cesty - 825 m
Velká galerie - d. 47,85 m ;v. 8,48 - 8,75m ;sklon - 26°16'40"
Královnina komora - d. 5,76 m ; š. 5,23 m ; v. 6,26 m
Králova komora - d. 10,49 m ;š. 5,42 m ;v. 5,84 m
Rachefova pyramida - strana základny - 215,25 m
výška - 143,50 m
sklon stěny - 53°10'
délka vzestupné cesty - 494,60 m
Menkaureova pyramida - strana základny 104,6 m
výška - 66,45 m
sklon stěny - 51°20"
délka vzestupné cesty - 608 m
